Jasný, vím... Foťák je jen nástroj, ale kladiva jsou taky různě velký a velkej šutr nebudete rozbíjet kladívkem z Merkuru. Začal sem teda pokukovat po jiným kladivu a už kolem Vánoc (2017) sem byl pevně rozhodnutej pro Sony. Hodně lidí se mě ptalo proč ne třeba Canon? No, prostě protože Canon.

Výběr se řídil nejen výkonem, ale samozřejmě i cenou, takže volba padla na starší A7rII, pár věcí mi na něm sice nesedělo. V první řadě rozlišení, už z D800 mám hromadu dat a zjistil sem, že takový rozlišení prostě nepotřebuju. Jako další byla výdrž baterie, rychlost sériovýho focení a pak pár dalších prkotin. Starší A7II sem prostě nechtěl, vlastně ani moc nevím proč.

No a co čert nechtěl, najednou sem narazil na info o A7III. V tu chvíli začalo moje pátrání.Pročetl sem veškerý možný informace, viděl sem všechny videa. Porovnával sem papírový informace, hledal zprávy z prvních testování, zjišťoval sem si jaký koupit skla,... no a nakonec sem byl rozhodnutej že tohle prostě musím mít. Jenže, problém. Kde ho koupit. Všude jen předobjednávky, tak sem si to na dvou webech namačkal a čekal sem do spuštění prodeje. Natěšenej jak malý dítě sem sledoval mail, až mi přijde zpráva, že si pro něj můžu přijet. Dopadlo to tak, že to nedopadlo, přišlo jen pár kusů a já skončil v depresích. Ještě k tomu všemu sem začal zpochybňovat svoje rozhodnutí, že bych se na to teda vy... ALE... Objevil sem shop, kde byl kousek volnej a už to jelo znovu, objednávka, potvrzující mail a nekonečný čekání - velikonoční svátky, super, další zdržení. Měl sem teda dost času na přemejšlení a řekl sem si, že až přijde, tak ho prostě vyzkouším, otestuju a pak se rozhodnu jestli ho pošlu dál, nebo zůstanu u Nikonu. Konečně, zpráva, mail, telefon, "budeme doručovat...."

Převzal sem balík, odevzdal napěchovanou obálku s penězma a rychle do ateliéru ho rozbalit...

První dojmy po otevření, osahání, očuchání a prvním zapnutí? Vybitá baterka. Fájn, jen do mě, já to vydržím, těch pár hodin už mě nezabije. Takže zapojit a čekat.

Ještě musím bez mučení přiznat, že už jednoho "Sonyho" mám a to A6000. To byl jeden z důvodů, kterej mě nasměroval k týhle značce. No a teď už nějaký ty první dojmy.


Je to malý, ale dobře malý. Úchop je sice horší než u nikonu, ale zvyknu si. Grip nechci, kdybych chtěl tahat velkou mrchu, tak si nechám Nikon.

Na to jak je malej, tak není zase až tak lehkej. Vůbec z toho nemám pocit, že by to byl nějakej levnej šunt, nebo plastová hračka jako Nikon řady 3xxx.

První co mě trochu vytočilo, byl micro USB kabel na nabíjení, kterej je v krabici. Vzhledem k tomu, že v balení není externí nabíječka a nabíjí se přes tělo, tak je potřeba odklopit krytku. Jenže, když odklopím krytku, tak jediná možnost jak zapojit kabel je otočit ji dolů, jinak tam ten kabel prostě nedám. Nojooo, ale když dám krytku dolů, tak nemůžu postavit foťák na "nohy", takže při nabíjení musí ležet na boku.

Asi blbost, trochu mě to dráždí, ale vracet ho kvůli tomu nebudu.

Proběhlo prvních pár snímků, vzhledem k tomu, že mám zatím jen Zeiss 16-35/4, tak to není na žádný velký portrétování, ale posnažil sem se.

Hlavně sem se chtěl utvrdit jestli teda náhodou nezůstanu u Nikonu - pozor spoiler - NEZŮSTANU!


1. EYE AF - musím říct, že tohle je naprosto geniální věc. Dřív sem musel zvolit bod kde cca chci mít oko a pak podle toho nějak nakomponovat scénu. Se Sony chytnu oko, můžu mávat s foťákem sem a tam a pak až si poladit kompozici.


2. Rychlost a přesnost AF - subjektivně mi to přijde mnohem rychlejší než u Nikonu, ani za horšího světla se mi nestalo, že by nezaostřil, kam sem chtěl. Navíc další geniální věc, když dám oko k "hledáčku", tak můžu dotykovej displej používat jakou touchpad a šoupat si zaostřovací bod kam chci.


3. Citlivost a šum - jako správnej drsňák vedlo moje první otočení do plnejch, takže ISO 204800. Jo, jasný, šumí to jako prase ( nečekaně ), ale dokážu si představit, že kdybych byl paparazzi, tak bych tu fotku nějakýmu Plesku klidně prodal. Vzhledem k tomu, že mám na Nikonu objektiv se stejným ohniskem, tak sem to samozřejmě taky otestoval. Stejný nastavení, stejnej úhel, prostě všechno stejný. Za mě to vyhrál Sony, fotka mi už na první kouknutí přišla koukatelnější. Při detailnějším porovnání má Sony o dost lepší šum, nebo spíš má proti D800 minimální. I když musím uznat, že na Nikonu je trochu znát to větší rozlišení. Při přiblížení na "stejnou velikost" Sony sice nešumí, ale už se vytrácí detaily. Za mě je to ale v pohodě, na pixely tu fotku nikdo nikdy přibližovat nebude.


4. Ovládání - krkolomnější než u Nikonu, skoro stejný jako u A6000, ale ve finále vlastně celkem logicky uspořádaný. Možnosti nastavení úplně všeho jsou fajn, až budu mít pár volnejch večerů, tak si to hezky prolezu, ale jo, zvyknu si na to.


5. Rychlost - zapnutí je o malinko pomalejší než u zrcadla - osobně neřeším. Rychlost odezvy menu, v pohodě, bez prodlev. Jen při ukládání fotky se nedají měnit některý volby nastavení. Trochu opruz to je u sekvenčního focení. Foťák je na pár sekund trochu ochromenej. Ne že by se nedalo fotit, ale třeba přepnutí z kulometný palby na single snímek přepnout nejde.


6. Displej a hledáček - hlavní displej úplně v pohodě, rozlišení naprosto dostačující. Hledáček už je na tom trochu hůř, ale taky to stačí. Na manuální ostření je ale lepší koukat na hlavní displej, v hledáčku mám pocit že bych se nemusel úplně trefit. Zvýraznění hran při manuálním ostření je na displeji super, ale v hledáčku to fakt není tak detailní.


7. Video - zatím sem nezkoušel, ale z toho co sem viděl všude možně na netu, tak to je parádní paráda.


8. Baterie - na zrcadlo to asi mít nebude, ale nacvakal sem asi 200 fotek během hodiny a zmizelo mi 9%


9. SD karty - je fakt potřeba nějaký rychlejší, ty co sem našel doma jsou fakt pomalý.


Po pár hodinách hraní musím říct, že v tuhle chvíli je to pro mě definitivní odchod od Nikonu. Třeba se časem zase vrátím, mám ho rád, ale momentálně mi prostě Sony dá to co chci a potřebuju. U Nikonu sem to bohužel nenašel a čekání na pořádnej Nikon mirrorless je nekonečný. Zatím se mi výstup ze Sony fakt moc líbí, ještě musím nakoupit nějaký skla, zkusit nějaký pořádný portréty za přirozenýho světla,... Teď si jdu hrát.